Pokud budete mít někdy cestu po Východních Čechách, přesněji přímo do Pardubic, nenechte si ujít návštěvu zrekonstruovaného zámku. Po dlouholetých peripetiích chátrání zámku, je opět možné shlédnout Pardubický zámek v důstojném stavu.

Historie zámku, jeho obnovy a přestavby

Na místě dnešního zámku stál nejdříve hrad z konce 13. století. Zásadní přestavbu uskutečnili od konce 15. století do třetiny 16. století páni z Pernštejna. Přestavěli původní hrad na reprezentativní sídlo s mohutným opevněním kolem paláce a dvora s hospodářskými budovami – unikátní přechodný typ mezi hradem a zámkem. Po Pernštejnech se na zámku vystřídalo mnoho dalších majitelů. V 17. století se zde vařilo pivo, o století později byl v zámku zřízen sklad textilní manufaktury, ale i byty vysloužilých důstojníků. V roce 1920 koupil zámek Muzejní spolek pro účely expozice muzea, avšak až do 50. let byly v části zámku a hospodářských budov i byty. Roku 1953 byl Muzejní spolek přinucen předat zámek do správy státu – se zachováním práva sloužit nastálo muzejním účelům. Stát však o zámek nepečoval a objekt chátral. V 70. letech minulého století se v druhém patře paláce dokonce propadly stropy, zámek a expozice byly uzavřeny. Následná generální rekonstrukce se vlekla. První opravené výstavní prostory se pro veřejnost otevřely až v roce 1991. V roce 1993 převzalo řízení oprav Východočeské muzeum a proces obnovy zámku se značně urychlil. Od roku 2000 byly postupně otevírány nové stálé expozice muzejních sbírek. Budova zámku byla zbavena různých přístavků. Do podoby éry Pernštejnů byla rekonstruovaná hodinová věž a severní rondel a také byla obnovena sgrafitová výzdoba fasády. V poslední etapě byla s podporou Norských fondů provedena obnova parkového příkopu kolem zámku a upraveno nádvoří se dvěma studnami. Roku 2010 byl rekonstruovanému objektu zámku s unikátním systémem opevněných valů udělen významný statut Národní památka České republiky.

Nádheru proměny zámku můžete ocenit sami srovnáním s jeho podobami, zachycenými na fotografiích od počátku století do 80. let 20. století, včetně dokumentace destrukce interiérů severního křídla po roce 1970. Obnovení podoby pardubického zámku je možné připodobnit znovuzrození bájného ptáka Fénixe z vlastního popela.
(Zdroj textu – Propagační materiály Východočeského muzea)
 

Rekonstruované interiéry Zámku Pardubice

O historii zámku, jeho stálých expozicích (vystavené sbírky zbraní, mincí, českého skla, hraček, pohlednic aj.), či o krátkodobých výstavách, nebo pořádaných kulturních akcích se nejvíce dozvíte přímo z webových stánek Východočeského muzea, nebo Východočeské galerie v Pardubicích.

Kopie Cranachova obrazu – nástěnná malba v rytířském sále Mázhaus

O depozitářích a interiérech zámku toho bylo napsáno mnoho. V tomto článku bychom chtěli upozornit návštěvníky zámku na mistrovsky zrestaurované renesanční malby rytířských sálů, přesněji na úžasnou kopii obrazu Lucase Cranacha staršího, jednoho z nejvýznamnějších německých renesančních malířů. Originál obrazu patří do sbírek Národní galerie a je k vidění ve Šternberském paláci v Praze.

Lucas Cranach st. - Alegorie Starého a Nového zákona ve sbírkách Národní galerie v Praze.
Olejová malba 72 x 88 cm, 1529

Na vrcholu obrazu lze číst nápis „Zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista“
doplněný Pernštejny.

„Zákon skrze Mojžíše dán jest, milost a pravda skrze Ježíše Krista“ hlásá
nápis na vrcholu  nástěnné malby v největším rytířském sálu Pardubického zámku. Tento nápis sem přidali sami Pernštejni, i když na originále obrazu vystaveném ve Šternberském paláci žádný nápis není.
Přesné srovnání nástěnné malby a původního originálu Lucase Cranacha staršího si každý může udělat sám. Mistrovské dílo představuje Alegorii Starého a Nového zákona - Symboliku protikladů.

První co vás na obrazu upoutá je symbolický strom, který podle Starého zákona má větve uschlé avšak k Novému zákonu má větve zelené „Zákon skrze Mojžíše., milost a pravda ve skrze Ježíše Krista…“.

Hřích je zde vyobrazený Adamem a Evou. To poničené na nástěnné malbě je Adam v hrobě (na původním originálu v levém dolním rohu).
Podle Starého zákona příběh končí smrti - symbolickým vyobrazením Adama v hrobě.
Na druhé straně obrazu je zobrazen protiklad smrti – život věčný v podobě Ježíše vstávajícího z mrtvých.

Proti Mojžíšovi je Pana Marie, která čeká narození Ježíše „milost a pravda skrze Ježíše Krista“.

Na pravé straně obrazu, proti hříchu Adama a Evy je zobrazena nevinnost v podobě
beránka „Agnus Dei - Beránku boží“ (nevinnost je vyobrazena i v podobě stádečka ovcí, kterého si pozorovatel všimne až po pozornějším prohlížení obrazu).

Téměř uprostřed obrazu je židovský tábor. Drobný had zde symbolizuje něco jako nesvár v židovském táboře. Proti židovskému táboru je o něco výše vyobrazen nesmrtelný Ježíš na kříži.

Restaurovaná malba v největším rytířském sále Mázhaus zámku Pardubice. Původní kresba Adama v hrobě se bohužel nedochovala.

Nejen v zámku naleznete zajímavé interiéry

Pokud po prohlídce zámku dostanete chuť na něco sladkého, pak určitě přijde vhod návštěva stylové, nekuřácké zámecké kavárny na nádvoří zámku.
Kromě čerstvých zákusků, voňavé kávy a lehčího občerstvení zde naleznete i příjemný moderní interiér stylizovaný do prostředí sběratelů automobilů – stěny zdobí lesklé obrazy kultovních vozů, na policích naleznete zmenšené modely vozů slavných značek, lidově nazývané angličáky. Rovněž i bar kavárny laděný do jemně fialové působí velmi přívětivým dojmem.

Bar zámecké kavárny

Sběratelsky stylizované interiéry zámecké kavárny

Za pěkného slunečného dne můžete posedět i před restaurací a kochat se výhledem na sgrafitové omítky či zámeckou věž s hodinami.

Výhled na zámek ze zahrádky kavárny

Pokojnou zámeckou atmosféru vám jistě zpříjemní i volně pobíhající pávi.
V okolí zámku je dlouhodobě chována skupinka asi 20 ks těchto pestrobarevných opeřenců.
Zvláštností jsou čtyři jedinci zcela bílé barvy.

Kavárna s kapacitou 80 osob je vhodná k pořádání nejrůznějších společenských akcí

Vytvořeno 15. 6. 2015, platnost do 15. 6. 2016.