Budova Úřadu městské časti Praha 3 – Žižkovská radnice (Havlíčkovo náměstí 9, Praha 3) byla postavena v letech 1889-1890 podle plánů architekta Jana Šimáčka a slavnostně otevřena při zahájení Jubilejní výstavy 14. 5. 1891. Propojením s nově rekonstruovaným sousedícím domem v Lipanské ulici došlo v roce 1998 k rozšíření historické části objektu. Svatební a obřadní síň radnice sloužila od otevření v roce 1890 až do roku 1911 schůzím obecního zastupitelstva města Žižkova.
Tato svatební a obřadní síň je dlouhá 13,5m, široká 8m a vysoká 7,5m. Kazetový strop zdobí tři nádherné křišťálové lustry.

Nejvyšší počet sňatků v posledních padesáti letech zde byl zaznamenán v roce 1968  - 1125 sňatků, pouhých 280 sňatků, v roce 1995.
V roce 1928 se zde ženil nositel Nobelovy ceny za literaturu, náš slavný rodák, básník Jaroslav Seifert. Své ano si zde řekli také například Vlasta Burian, spisovatel Rudolf Medek spolu se svou snoubenkou, dcerou malíře Antonína Slavíčka, a 9. července roku 1964 také budoucí prezident republiky Václav Havel se slečnou Olgou Šplíchalovou.

Stěnu sálu zdobí obraz Bitva na hoře Vítkově 14. července 1420 o rozměrech 7 x 2,6m. Historii obrazu připomíná nápis na tepané desce, umístěné na spodní ploše rámu. Veřejnosti byl obraz představen 24. května 1908 v pavilonu měst na jubilejní výstavě Obchodní a živnostenské komory, kde byl umístěn v oddělení města Žižkova. Po skončení výstavy byl obraz 18. října 1908 převezen na žižkovskou radnici.
Ještě před zahájením výstavy se však kolem obratu rozpoutala aféra. Městská rada, jako čestný člen Spolku pro zbudování Žižkova pomníku na Žižkově, poskytla Spolku bezplatně právo na reprodukce obrazu. Zvláštní komise Spolku, vedená městským radním Františkem Slámou, zadala reprodukční práce prostřednictvím komisionářské firmy Slavík & Löbl německé firmě Otto Troitzsch v Schöneburgu u Berlína. Toto rozhodnutí vyvolalo velké rozhořčení národní veřejnosti. Přední český list tehdy napsal: „Dříve maloval Žižka Němce a dnes malují Němci Žižku,“ a žádal rezignaci výboru Spolku. Pod tlakem veřejného mínění byla svolána mimořádná valná hromada Spolku, kde došlo k bouřlivému jednání. Nakonec dostal výbor důvěru, protože údajně o ničem nevěděl, a odpovědnost zůstal na Slámovi.
Autor obrazu Adolf Liebscher (11. 3. 1857 – 11. 6. 1919) vyučoval kreslení na České technice. Na výzdobě Národního divadla se podílel osmi lunetami ve spojovací chodbě. Na Královských Vinohradech vytvořil dekorativní malby v Gröbově vile, výzdobu stropu ve velkém sále Národního domu a roku 1897 získal 1. cenu za návrhy malby oken chrámu sv. Ludmily.
Vytvořil řadu děl z národních dějin, například velké plátno Žižka před Kutnou Horou, a podílel se spolu se svým bratrem Karlem na vzniku dioramatu Boj se Švédy na Karlově mostě a panoramatu Pobití Sasíků pod Hrubou Skálou.

Vytvořeno 27. 5. 2014, platnost do 7. 9. 2015.