Památník Bible kralické

Dílo tiskařů jednoty bratrské (expozice představuje historii tiskárny, její vůdčí činitele a zdejší knižní produkci; vystaveny jsou i originální literky, zpřístupněny také zbytky renesanční tvrze, v níž tiskárna působila) – Labyrint života Jana Amose Komenského.

Objekt byl speciálně vybudován pro potřeby expozice v letech 1967–1969. Účelová budova se nachází vedle bývalé tvrze, v níž byla v letech 1578–1620 tajná českobratrská tiskárna. Jejím nejvýznačnějším produktem je šestidílná Kralická Bible.

Památník Bible kralické se nachází v budově v sousedství bývalé tvrze, kde v letech 1578 – 1620 nalezla útočiště tajná bratrská tiskárna. Ta zde tiskla nejenom knihy náboženského charakteru (tj. bibli či bratrské kancionály), ale také nejrůznější světská díla a učebnice. Jejím nejvýznamnějším produktem však přesto zůstává šestidílná tzv. Bible kralická, náležící nejen k vrcholům tiskařského umění v našich zemích, ale kvalitou svého projevu především k pokladům českého jazyka, který přispěl k jeho uchování a rozvíjení v pozdějších dobách protireformace a exilu.

Stavba Památníku byla započata roku 1967. Společným úsilím Moravského muzea v Brně, Místního národního výboru v Kralicích nad Oslavou a kralického Muzejního spolku byla uskutečňována podle návrhu předního českého architekta a urbanisty prof. architekta Bohuslava Fuchse (1895 – 1972) jako místo důstojného uložení bohatých materiálů z výzkumu kralické tvrze a ze sbírek Muzejního spolku. Přes těžké politické ovzduší se dočkala slavnostního otevření 28. září 1969. Současně byla v horním sále Památníku otevřena stálá expozice, jejíž autorkou byla PhDr. Vlasta Fialová CSc., dlouholetá vedoucí zdejších archeologických výzkumů. Expozice ukazovala především bohatství kralické minulosti, zvláště jejího nejslavnějšího období – činnosti bratrské tiskárny – ve světle zdejších archeologických výzkumů. Dolní sál Památníku sloužil nejdříve k depozitárním účelům, ale již 6. září 1970 u příležitosti 300. výročí smrti J. A. Komenského, zde byla otevřena výstava J. A. Komenský a tiskárna, jejíž autorkou byla rovněž dr. Fialová