Muzeum těžby a dopravy vápence v Českém krasu - Skanzen Solvayovy lomy

Historie těžby vápence, jeskyně Českého krasu

Bývalé kanceláře a provozní budovy lomu Na Parpleti.

Muzeum - vnitřní expozice (historie těžby vápence, jeskyně Českého krasu). Historická funkční strojovna, průmyslové lanové dráhy. Prohlídky podzemní expozice (hornictví, důlní technika) a lokomotivy. Úzkorozchodná průmyslová železnice železnice - jízdy vlakem pro návštěvníky. Svážná dráha - historický vrátek.
SKANZEN:
Projekt je koncipován jako skanzen, tedy muzeum ve volné přírodě. Tvoří jej několik objektů - bývalých provozních a technologických budov a rekonstruovaná úzkorozchodná lomová dráha. Budovy se zbytky technologických zařízení se nalézají ve zrušeném vápencovém lomu Paraple, v překrásné krajině Českého krasu, nedaleko cesty ze Sv. Jana pod Skalou na Karlštejn. Návštěvník může během otevírací doby skanzenu volně procházet po vyznačených stezkách a podle názorných informačních tabulí získat představu o způsobu těžby, dopravy a zpracování vápence.
Nedílnou součástí je i trvalá expozice Historie těžby a dopravy vápence v Českém krasu, umístěná v budově bývalých kanceláří a skladů. Představuje se tu sbírka, vztahující se k těžbě jak lomové, tak i důlní. Kromě drobných exponátů jako lampy nebo sbíječky jsou v krytých prostorách umístěny i ukázky vozíků a příslušenství lanové dráhy a část vozů lomové úzkokolejné železnice. Pravděpodobně největší zajímavostí skanzenu je rekonstruovaná polní lomová dráha s rozchodem 600 mm, představující názornou ukázku dopravy suroviny ve výklopných vozících tažených dieselovou lokomotivou. Více o tom, co u nás uvidíte je v části exponáty. Během otvírací doby je stálá průvodcovská služba, kdy průvodci z řad Společnosti Barbora Vám rádi poskytnou výklad a veškeré informace o skanzenu a jeho okolí.
Skanzen budujeme sami, ve svém volném čase, o sobotách a nedělích. Snažíme ze zachránit to, co je pro někoho jen obyčejná věc, hromada šrotu. Vnímavější člověk však může spatřit odkaz dlouhé řady zkušených řemeslníků i nadšených inženýrů, jejichž práce a um přivedly člověka až na Měsíc. V našem muzeu asi nebude stát ani kosmická loď Apollo, ani Lunochod, ale určitě tam bude stát jeden z prvních českokrasových důlních vozíků, který po kolejích v temných štolách ujel s nákladem vápence vzdálenost jistě větší, než ze Země na Měsíc.